Dle zákona o pohonných hmotách je dobíjecí stanicí „kompaktní zařízení vybavené jedním nebo více dobíjecími body, které mají stejného vlastníka jako toto zařízení“.
Dobíjecím bodem je „zařízení, které umožňuje dobíjet v určitém okamžiku jedno elektrické vozidlo“.
Někteří výrobci dobíjecí stanic prodávají dobíjecí stanice se dvěma dobíjecími body. Jaké jsou výhody?
Zákon pak dále člení dobíjecí body na:
Z této definice vyplývá, že veřejně přístupnou dobíjecí stanicí je např. i ta, kterou společnost sice z valné většiny využívá pro své zaměstnance, ale zároveň z ní může dobíjet i třetí osoba.
Provozování veřejně přístupné dobíjecí stanice (logicky zpravidla zpoplatněné) lze zařadit pod živnost volnou - „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, obor č. 48 „Velkoobchod a maloobchod“. Pro získání živnostenského oprávnění k živnosti volné musí být splněny všeobecné podmínky požadované živnostenským zákonem, tzn. plnou svéprávnost a bezúhonnost. Živnost volná spadá do ohlašovacího režimu, tzn. za splnění podmínek smí být provozována na základě ohlášení u živnostenského úřadu.
Energetický zákon explicitně říká, že na využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice není potřeba licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem pro podnikání v energetických odvětvích.
Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem, splňující podmínky zvláštního právního předpisu. Běžným dobíjecím bodem jsou dle zákona o pohonných hmotách myšleny AC dobíjecí stanice do výkonu 22 kW včetně