Vedle povinností provozovatelů dobíjecích stanic vyžadovaných např. živnostenským zákonem, o kterých se pojednávalo v předchozím článku, se na provozovatele dobíjecích stanic vztahují zejména povinnosti dle zákona o pohonných hmotách.
Dále uvedené povinnosti se nevztahují na:
Zjednodušeně se tedy dá říci, že povinnosti dle zákona o pohonných hmotách dopadají na podnikající subjekty a zpoplatněné dobíjecí stanice. Své povinnosti si však musí pohlídat ale také např. profesní komory či různé spolky přátel atd., které poskytují třeba i bezplatné dobíjecí stanice pro své členy. Na druhou stranu se povinnostem např. vyhne společenství vlastníků jednotek, které zpoplatní provoz dobíjecí stanice svým členům.
Evidenci dobíjecích stanic vede Ministerstvo průmyslu a obchodu. Registrovat se do této evidence můžete na této webové stránce. Do této evidence se zapisují všechny dobíjecí stanice, tzn. tedy i ty, které nejsou veřejně přístupné. Veřejně dohledatelné jsou v této evidenci jen veřejně přístupné dobíjecí stanice.
Zákon taxativně uvádí povinně ohlašované údaje (např. vlastník, adresa, výkon atd.) do evidence.
Ohlašovací povinnost do evidence dobíjecích stanic má každý vlastník dobíjecí stanice před prvním uvedením do provozu.
Provozovatel má povinnost zpřístupnit informace o kompatibilitě dobíjecí stanice s vozidlem, zejména označit jednotným štítkem dobíjecí stanici.
Provozovatel je dále povinen zajistit soulad s vyhláškou o technických požadavcích na stavby (jedná se zejména o technické specifikace dobíjecích stanic) a českou technickou normou upravující technické požadavky na nabíjení elektrických vozidel vodivým připojením. Tato konkrétní povinnost však neplatí pro dobíjecí stanice uvedené do provozu před 18.11.2017.
Všichni provozovatelé jsou dále povinni:
Provozovatelé veřejně přístupných dobíjecích stanic mají navíc povinnost:
Nesplněním výše uvedených požadavků se provozovatel dobíjecí stanice dopouští přestupku, přičemž sankce se podle míry závažnosti šplhají až k milionům korun.